NEMOCNICE SUŠICE : UKRAJINSKÝ LÉKAŘ V SUŠICKÉ NEMOCNICI SI ZDOKONALUJE ČEŠTINU PŘI SLEDOVÁNÍ SERIÁLU POLICIE MODRAVA

Moderní budova
Příroda léčí s námi
Příjemné prostředí
Moderní lékařské vybavení
Kvalitní dlouhodobá péče
Přijímací hala
Vstřícný lékařský personál

Hledáme internisty


 

Ukrajinský lékař v sušické nemocnici si zdokonaluje češtinu při sledování seriálu Policie Modrava

 

Náš momentálně nejpopulárnější seriál Policie Modrava nemusí sloužit jen jako zdroj rozptýlení či televizní zábavy, mladý ukrajinský lékař Michail Vološčak ze sušické nemocnice se při sledování jednotlivých dílů zdokonaluje v češtině.

„Vím, že se natáčel u nás v nemocnici. Poznal jsem to i z jednotlivých záběrů. Navíc mám rád detektivky, je v něm krásná příroda a také hezké herečky,“ vysvětluje s úsměvem sympatický lékař, který do Sušice přišel před dvěma měsíci z Užhorodu. Naučit se perfektně česky je teď jediný cíl, který si předsevzal.

 

Nemocnice mu zařídila soukromé hodiny, učí se po večerech, bifluje slovíčka doma, a když má čas, tak i v práci. Čeština, čeština, čeština. Musí složit jazykovou zkoušku, která ho postaví na stejnou roveň s těmi, kteří vystudovali medicínu u nás. „Zkouška je to velice těžká. Procentuální úspěšnost tu překvapivě není vůbec velká. Ale jak vy to říkáte? Bez práce nejsou koláče,“ odříkává tradiční české přísloví. Náš jazyk ovládá téměř na výbornou, občas si splete některou mluvnickou kategorii, přeřekne se, tázavě se zamyslí nad ustálenou českou frází, které nemůže rozumět, je jasné, že východoslovanský dialekt je z jeho projevu cítit.

 

Pětadvacetiletý čerstvě vystudovaný lékař je v Sušici velice spokojený, se svou prací, s pracovním kolektivem, s městem, okolní Šumavou i s jídlem, které obědvá ve zdejší kuchyni. „No možná mi tu chybí nějaké naše národní jídlo, ale přece sem neponesu recept. Ještě by někdo řekl, že se chovám jako zástupce ředitele,“ krčí rameny s úsměvem.

 

Sám říká, že si nechce stěžovat na všechno co se na Ukrajině děje, situace tam podle jeho slov ale není příznivá. Proto nikdy nepřemýšlel o tom, že by zůstal na některé z tamních nemocnic. „Lékaři tu mají mnohonásobně menší plat než u vás. Starší kolegové vás k ničemu nepustí, snaží se zaučovat jen své potomky, takže jsou v nemocnicích rodinné klany. A to už vůbec nemluvím o politice,“ vypráví. Sám z lékařské rodiny nepochází a ani jeden z jeho třech sourozenců nemá s medicínou nic společného.

Stejně jako on, chce z Ukrajiny odejít většina jeho spolužáků. Michail si vybral Sušici podle článku, který zachytil na sociálních sítích o lékařce Lyudmile Brataščuk, která v Sušici pracovala až zhruba do poloviny minulého roku, kdy se rozhodla odejít do Německa za svým partnerem. Michail ji kontaktoval na sociálních sítích a ona mu Sušici doporučila.

 

V únoru sem nastoupil a momentálně působí na zdejším oddělení následné péče, kde léčí pacienty, jejichž stav se po operaci nelepší tak rychle, jak by bylo třeba.

„Všechno je tu nové, takže je to pro mě malý stres, ale každý Ukrajinec, který chce něco dokázat, tak musí vyrazit do Evropy,“ uvádí.

Už ale ordinuje i na interně, kam se dostal v rámci svého „kolečka“, které má v nemocnici naplánované.

 

Michail už poznal město, ve volném čase se ale více věnuje studiu a zimu, jak sám říká, nemá rád. Se začátkem jara se těší, že vyrazí do přírody, tipy na výlety mu radí jeho kolegové, kteří si ho oblíbili.

Šumavu, do které je Sušice branou, zatím neprozkoumal. Společně se dvěma svými kamarády, spolužáky z užhorodské medicíny, se byl podívat v Praze na Matějské pouti, kde vyzkoušel řadu adrenalinových atrakcí. „Mám to hrozně rád. Vyhledávám tyhle adrenalinové atrakce. Můj sen je skočit si padákem,“ uzavřel Michail.

Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ